Město Břeclav

Historie města:

Město Břeclav leží v krajině osídlené Slovany již v průběhu 6. století. Jihovýchodně od dnešního města v lokalitě nazývané Pohansko vzniklo v 8. století rozsáhlé sídliště, které se o století později, v době Velkomoravské říše, stalo jedním z nejdůležitějších raně středověkých opevnění na území našeho státu (celková plocha 28 ha) a jedním z největších ve střední Evropě.

Počátky samotného města sahají do 11. století, kdy byl v místech dnešního zámku knížetem Břetislavem vybudován pohraniční hrad (pravděpodobně mezi lety 1021 – 1034), který chránil vstup do země z rakouské strany. První písemná zmínka o Břeclavi v latinské podobě Bretyzlawe je datována k roku 1046.

Po husitských válkách se poblíž hradu usazují obyvatelé, kteří museli uprchnout z vydrancované Staré Břeclavi, a zakládají si městečko, které se v písemných pramenech nazývá Nová Břeclav. Městečko i s hradem získali v polovině 16. století Žerotínové, kteří přestavěli hrad v renesanční sídlo. V roce 1638 břeclavské panství přikoupili ke svým moravským državám majitelé sousedního valtického a lednického panství – Lichtenštejnové (Karel Eusebius z Lichtenštejna). Zámek nechali částečně přebudovat do podoby romantické zříceniny a ta postupně ztratila na své honosnosti, neboť sloužila pouze knížecím úředníkům jako centrum hospodářské správy panství a knížecích lesů – nebyla tedy již sídlem šlechty.

Rozhodující zlom pro Břeclav nastal v 19. století. V souvislosti s příjezdem prvního vlaku z Vídně na Moravu 6. června 1839 dochází k velkému hospodářskému rozmachu, jsou budovány nové továrny, roste počet obyvatel. Díky těmto proměnám byla Břeclav císařským dekretem 12. září 1872 povýšena na město.

Válečné hrůzy poznala Břeclav 20. listopadu 1944, kdy byl v poledních hodinách těžce vybombardován střed města s kostelem sv. Václava a čtvrť zvaná Dubič. K osvobození došlo ve dnech 13. až 17. dubna 1945.

Dnešní Břeclav má přibližně 25.000 obyvatel a je moderním městem ležícím na významné dopravní křižovatce dálniční, silniční i železniční. Zajímavými stavbami Břeclavi jsou kromě zámku také novogotický kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné, moderní kostel sv. Václava, židovská synagoga, židovský hřbitov, Lichtenštejnský dům atd. Město i jeho okolí má ideální podmínky pro cykloturistiku, je protkáno sítí cyklistických a turistických stezek. K návštěvě lákají také četná sportovní a kulturní zařízení. Město i jeho místní části (Stará Břeclav, Poštorná a Charvátská Nová Ves) žijí bohatým folklorním životem – jeho vyvrcholením jsou tradiční zářijové Svatováclavské slavnosti.

Pamětihodnosti města:

Zámek

Břeclavský zámek nechal postavit v polovině 11. století kníže Břetislav, původně ovšem jako dřevěný pohraniční hrad, který měl za úkol bránit vstup do země. Ve zděnou pevnost byl přebudován ve 13. století  za Konstancie Uherské, manželky Přemysla Otakara I., která k němu nechala přistavět kruhovou věž (dnes v těchto místech stojí penzion Rotunda). Na konci 14. století připadlo celé panství lénem rodu Lichtenštejnů, který jej držel do počátku 16. stol. Poté se jeho majiteli stali Žerotínové, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek (z této etapy se dodnes dochovaly arkády na vnitřní straně). Protože se ale někteří představitelé rodu stali vůdci stavovského povstání, po bitvě na Bílé hoře jim byla veškerá panství zkonfiskována. V roce 1638 celé panství
zakoupil Karel Eusebius z Lichtenštejna. Jeho rod nechal stavbu částečně přebudovat do podoby romantické zříceniny a přistavět schodišťovou věž, ale sídlem šlechty se zámek již nikdy nestal, a proto pomalu ztrácel na významu a honosnosti.

Za 2. světové války byl zámek silně poškozen bombami, v 2. polovině 20. století navíc silně zchátral. Město se nyní snaží o revitalizaci celého areálu, jehož součástí je např. i pivovar zbudovaný na přelomu 19. a 20. století nebo nedaleký Vranův mlýn. Pro takový projekt je však nutný dostatek času na jeho zpracování, obrovská finanční investice a správně zvolená funkční náplň objektu.

Kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava je situován na místě původního barokního kostela z poloviny 18. století, který byl poškozen při leteckém útoku na město 20. listopadu 1944. Míra poškození nebyla tak velká, aby kostel nemohl být opraven. Bohužel byl však roku 1946 zbořen. Již před tímto barokním kostelem je zde doložen kostel románský, posléze přestavěný do gotického slohu.

S výstavbou nynějšího kostela bylo započato téměř po 50ti letech od zničení původního kostela – základní kámen byl posvěcen papežem Janem Pavlem II 22. 4. 1990 a se stavbou se začalo 1. 9. 1992. Kostel byl slavnostně vysvěcen brněnským biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem 10. 9. 1995. Autorem výtvarného návrhu je brněnský architekt Ludvík Kolek (navrhoval také kostel v nedalekých Hustopečích), vnitřní zařízení kostela vzniklo za spolupráce několika výtvarníků pod vedením akademického sochaře Karla Stádníka, který je kromě jiných objektů autorem křížové cesty na bočních stěnách lodi kostela.

Věže kostela připomínají při pohledu od města sepnuté ruce, z pohledu od Poštorné mají charakter jednoduché gotiky.

V podzemních prostorách kostela jsou zpřístupněny zachované části základů původního pozdně románského kostela. Ve společenském sále je také umístěna stálá výstava, která dokumentuje jednotlivé etapy břeclavského kostela – od stavby románské až po současnou. V suterénu je také možno shlédnout dřevěný Betlém s postavami lidí a zvířat v nadživotní velikosti. Betlém je vyřezán z lipového dřeva a jeho autorem je Jiří Netík z Brna.

Kostel si můžete prohlédnout v letních měsících (červenec a srpen) s průvodcem denně od 8.30 do 12 a od 13.30 do 18 hodin. Zádveří kostela je k volné prohlídce otevřeno denně od 8 do 19 hodin. Vstupné je dobrovolné.

Budova fary byla postavena v roce 1864 na místě dvou domů nedaleko kostela na náměstí a v roce 1909 byla výrazně přebudována v pseudogotickém stylu. Původně sousedila s jedinou budovou pošty, která v té době ve městě existovala. V 17. století spadala břeclavská farnost pod podivínské děkanství. Teprve v roce 1843 zde byla zřízena fara s plným farním právem. K 1. lednu 1952 pak došlo k vytvoření děkanství břeclavského.

Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné a jeho okolí

Základní kámen nového kostela byl položen v roce 1895 a již 3. července 1898 se konalo jeho slavnostní vysvěcení. Postavit jej nechal kníže Jan II. z Lichtenštejna nákladem 25.000 zlatých podle projektu Karla Weinbrennera, který navrhl i veškeré zařízení interiéru kostela a sakristie.

Stavba je nápadná volbou použitého materiálu – režnými cihlami a zeleně glazovanými střešními taškami. Stavební materiál, tvořený dvěma sty druhy cihel, dlaždic a glazované keramické krytiny, dodaly místní knížecí keramické závody.

Návštěvu kostela a vyhlídky z věže je možné si objednat během celého roku. Vstupné Kč 50,-.

Budova fary z konce 19. století byla v roce 1909 obohacena secesními motivy architekta Karla Weinbrennera. Ve štítu byla vytvořena glazovaná barevná mozaika, zobrazující svobodný podlužácký pár ve svátečních krojích, který se klaní Panně Marii.

Budova školy pochází z roku 1906. Je kryta pultovou střechou se zeleně glazovanou keramickou krytinou a s plastickými dekorativními prvky. Mezi věžičkami se nachází segmentově ukončená atika se znakem Poštorné  – na červeném poli položená zlatá stylizovaná lilie s osmicípou hvězdou vpravo a vlevo se srpkem měsíce obráceným cípy dovnitř.

Novogotický dvoupodlažní dům byl postaven na návsi v Poštorné roku 1874. Na fasádě jsou ještě patrné geometrické ornamenty vzniklé složením různě vypálených cihel. Budova v současné době slouží jako pobočka městské knihovny.

Sousední historizující dvoupodlažní budova byla postavena na konci 19. století. V domě se v současné době nachází zdravotní středisko.

Městské muzeum a galerie Břeclav

Městské muzeum a galerie v Břeclavi bylo jako příspěvková organizace města Břeclav založeno v dubnu 1995. Hlavní výstavní sál a kanceláře pracovníků instituce se nachází v prostorách zrekonstruovaného objektu pod vodárnou. V současné době muzeum spravuje muzejní sbírku čítající téměř 30 tisíc sbírkových předmětů. Zastoupeny jsou sbírkové fondy archeologie, galerie, fotoarchiv, historie a etnografie. Hlavní sbírkotvorná pozornost je soustředěna na lidovou kulturu Podluží a regionální historii.

Pod svou správou má Městské muzeum  také židovskou synagogu (od roku 2000), která je využívána ke kulturně-společenským účelům (stálá muzejní expozice z historie zdejší židovské obce, galerie výtvarného umění, koncertní sál, obřadní síň, dějiště různých společenských akcí apod.) a také bývalý lichtenštejnský lovecký zámeček Pohansko, kde je ke shlédnutí nově zrekonstruovaná expozice věnovaná slovanské archeologii.

Městské muzeum a galerie je otevřeno celoročně denně mimo pondělí. Vstupné Kč 30,-.

Židovská synagoga

Nejstarší synagogu v Břeclavi si břeclavští Židé vystavěli někdy počátkem 16. století. Budova zanikla v roce 1643 při zničení švédskými vojsky, ale již v roce 1672 si noví židovští osídlenci narychlo vystavěli novou synagogu, ve které se však v lednu 1697 zřítil trámový sloup, proto jej krátce nato nechala obec zcela přestavět a zvětšit. Po 19. století již templ nevyhovoval vzrůstajícím nárokům židovské obce a byl roku 1868 zbořen. Bezprostředně nato byla nákladem starosty židovské obce Davida Kuffnera na stejném místě vybudována nová synagoga, která byla roku 1888 stavebně upravena podle návrhu významného vídeňského architekta Maxe Fleischera v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru.

Synagoga byla k bohoslužebným účelům užívána do začátku okupace (do října roku 1938), kromě rabování mobiliáře synagogy Němci byla přes válku uzavřena a naštěstí unikla vypálení a dalšímu drancování ze strany okupantů. Po skončení 2. světové války již v Břeclavi neexistovala židovská komunita, a tak synagoga přestala sloužit svému původnímu účelu. Po dlouhá desetiletí se synagoga stala pouze skladovacím prostorem nejrůznějších organizací, v roce 1952 bylo uvažováno i o přebudování synagogy na katolický kostel, v roce 1960 provedl stát vyvlastnění synagogy a ta se tak stala majetkem československého státu. V 60. až 70. letech 20. století byl objekt synagogy s okolím v asanačním pásmu a uvažovalo se zde o výstavbě moderního obchodního domu a v roce 1988 měla být dokonce rekonstruována na tržnici.

V 90. letech byla synagoga převedena pod město, v letech 1997 – 1999 prošla synagoga celkovou rekonstrukcí a nyní je využívána ke kulturně-společenským účelům. Kromě instalace stálých muzejních expozic z historie zdejší židovské obce slouží i jako galerie výtvarného umění, koncertní sál, obřadní síň a dějiště nejrůznějších akcí.

Interiér synagogy si můžete prohlédnout celoročně denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin. Poslední prohlídka je půl hodiny před zavírací dobou. Vstupné do expozice je Kč 30,-.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází asi 700 metrů severně od hlavního náměstí. Nejstarší zpráva pochází z roku 1606, o jeho stáří svědčí např. i nepravidelný tvar hřbitova a převýšení nad okolní terén. Renovace v novogotickém slohu se uskutečnila v roce 1892 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna a díky použití materiálu z místní lichtenštejnské knížecí cihelny – režných cihel a glazovaných poštorenských tvarovek –  celý komplex včetně obřadní síně, domku hrobníka a ohradní zdi představuje jednu z typických staveb břeclavského regionu.

Na ploše o výměře 7.136 m² se dnes z původních asi 1500 náhrobků nalézá kolem 300 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší dochované pocházejí z počátku 18. století. Tvar a členění náhrobků odpovídá především tzv. jihomoravskému či mikulovskému typu. Náhrobky jsou provedeny rozmanitým způsobem od řady prostých kamenů až k plasticky členěným barokním pomníkům, vždy s hebrejskými nápisy a občasnou reliéfní symbolikou ve vztahu k zemřelému. Novodobější náhrobky ze žuly a mramoru, již s nápisem v německém jazyce, bývaly zastoupeny v nezvyklé bohatosti a rozmanitosti typů a náročnost jejich výzdoby odrážela zbohatnutí židovského měšťanstva na přelomu 19. a 20. století. Zcela ojedinělá pak byla skupina náhrobků ve tvaru sarkofágu (dnes dochován pouze jediný). Severovýchodnímu rohu hřbitova poblíž vstupu vévodí majestátní novorenesanční hrobka rodiny Kuffnerů z roku 1899.

Těsně po příchodu Němců a v průběhu celé války zůstává hřbitov uzavřen, a proto byl chráněn před válečnými škodami a rabováním ze strany Němců i Čechů. Po válce se na hřbitově konalo ještě několik pohřbů, poslední pohřeb se uskutečnil v roce 1956. V 80. letech 20. století byl zpustošený hřbitov určen k likvidaci a podstatná část náhrobků byla odvezena. V letech 1991 – 1993 nechalo město Břeclav provézt parkovou úpravu areálu a dochované náhrobky nově osadit.

Židovský hřbitov je celoročně volně přístupný.

Zámeček Pohansko

V jednom ze saletů Lednicko-valtického areálu, empírovém zámečku Pohansko, který byl postaven v letech 1810 – 1812 podle plánů Josefa Hardmutha, realizovalo Městské muzeum a galerie Břeclav expozici dokumentující výsledky rozsáhlých archeologických výzkumů slovanského hradiska, které zde probíhají již od roku 1958 (provádí je Ústav archeologie a muzeologie filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně).

Expozice byla  v polovině roku 2010 rekonstruována a  je rozdělena do čtyř částí. V přízemí je představen každodenní život, způsob obživy a řemeslo obyvatel velkomoravského centra, v předsálí prvního patra byly shromážděny informace o dějinách archeologického poznávání Pohanska. V hlavním sále zámečku je prezentována elita tehdejší společnosti – představeno je vojenství, církev, dálkový obchod i samotní členové vyšších sociálních vrstev. Dominantou sálu je veliké dioráma, kde je kresebně ztvárněna naše současná představa o podobě příslušníků velkomoravské elity z Pohanska. V poslední místnosti jsou prezentovány moderní archeologické metody a postupy. Výstava je doplněna několika kratšími dokumentárními filmy, které vznikly jak v dobách, kdy výzkumy na Pohansku teprve začínaly, tak i v posledních letech.

Nejrozsáhlejší raně středověké opevnění na území našeho státu a jedno z největších ve střední Evropě vůbec, bylo na Pohansku vybudováno na počátku 9. století. Přední místo mezi zdejšími objevy zaujímá velmožský dvorec, obehnaný dřevěnou palisádou. Uvnitř dvorce se nacházelo sídlo velmože vybudované na kamenných podezdívkách, kamenný kostel zdobený freskami, pohřebiště s množstvím stříbrných a zlatých šperků a hospodářské zázemí.

Zámeček Pohansko můžete navštívit od dubna do října denně mimo pondělí. Vstupné Kč 50,-.

Lichtenštejnský dům

Budova, ve které sídlí Lichtenštejnský dům, byla postavena v 80. letech 19. století jako židovská obecná škola. Byla součástí židovského ghetta, které ve své době zabíralo část náměstí a některé přilehlé ulice.

Dům byl využíván převážně jako škola i v dalších letech, v nedávné historii zde sídlilo Městské muzeum a galerie. Od května 2009 slouží stavba jako Lichtenštejnský dům. Jeho slavnostní otevření proběhlo za účasti prince Wolfganga z Lichtenštejna, který se ještě téhož roku, 23. září, stal jeho čestným patronem.

Lichtenštejnský dům je ideálním výchozím místem pro turisty, kteří chtějí poznat krásy Lednicko-valtického areálu. Vidět zde můžete expozici představující působení jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě. Představeny Vám budou také jednotlivé salety Lednicko-valtického areálu. Velkým lákadlem jsou miniatury těchto staveb, které jsou rozmístěny v jednotlivých sálech expozice.

V suterénu Lichtenštejnského domu sídlí Turistické informační centrum, kde obdržíte spoustu propagačních materiálů a informací. Navštívit můžete také vinotéku s víny z dvorních sklepů knížete z Lichtenštejna, která jsou dovážena z nedalekého rakouského městečka Wilfersdorf. V nabídce vinotéky nově najdete také vína z produkce místních vinařů.

Lichtenštejnský dům je otevřen celoročně každý den. Vstupné do expozice Kč 30,-.

Boží muka za Starú Břeclavú

Boží muka za „Starú Břeclavú“ jsou státem chráněnou kulturní památkou. Jsou zřejmě nejznámějšími božími muky v České republice. Váže se k nim několik pověstí. Podle jedné z nich byla postavena v roce 1734 na památku pacholka a děvečky, kteří zde byli zabiti bleskem. Boží muka stála na pozemku rolníka Martina Chorváta u bývalé dobytčí cesty, která vedla z Uher přes Moravu do Čech a Německa.

Nad obnovenou památkou dnes drží ochranu Slovácký krúžek ze Staré Břeclavi. Zatím poslední výzdobu nechal v roce 1999 u příležitosti 50. výročí vysvěcení zhotovit starobřeclavský Slovácký krúžek. Boží muka vymaloval podle předlohy z 50. let Tomáš Herman z Břeclavi.

Jsou volně přístupná a leží kousek od letiště u obce Ladná (po pravé straně ve směru od Břeclavi).

Pověst:

Den byl překrásný. Jasně modrá obloha klenula se vysoko nad jihomoravskou nížinou, rozpálenou žhavým červencovým sluncem, na níž se objevovaly již první mandele obilí. Hospodář pravil synovi Jožkovi:“Budeš vázat kolem vozu. Koně sú jakési nepokojné, mosíš na ně dat pozor!“ Jožka vázal kolem vozu a mlatcova žena mu nakládala. Práce pěkně pokračovala. Pilní pracovníci si stírali z tváří velké krůpěje potu, žertovali při práci a sem tam se ozval i nějaký popěvek. Z nenadání se zamračilo nad Pálavou a zahučel hrom. Na obloze se kupily černé mraky a rovinou se přehnal prudký vítr, který ohýbal stromy a začal roznášet posečené obilí. Koně se začaly plašit. Rychle skládat do mandelů, rozkazoval hospodář, který s velkými obavami pozoroval blížící se bouři. Všichni nosí rychle snopy, muži skládají. První kapky deště dopadly na rozpálenou půdu. Na ztemělé obloze se objevují ohnivé klikyháky blesku. Hrom ošklivě duní. Vazači se schovávají do mandelů. Jožka utíká ke koním.“Nechoď na vůz!“ Volá na něj mlatcova žena, schovaná v mandelu.„Tam ťa može zabit hrom!“ Jožka však nedbá, musí byt u koní, aby sa nebáli. Volá na náruční Marušu lichotivými slovy, sedá na vůz a přikrývá se plachtou. Pojednou hrozné zahřmění a rána. Bolestné výkřiky a všem se zjevil hrozný obraz. Vůz v plamenech. Koně se válejí na zemi ve smrtelných křečích. A Jožka? Našli ho již mrtvého. Zaplakali všichni nad nešťastným šohajem.A Rozárka, kterou si měl Jožka po žních brat, ta plakala nejvíce, protože měla Jožku velice ráda. A když na místě neštěstí dal hospodář postavit Boží muka, chodila tam Rozárka denně, naříkala nad nešťastným šohajkem a modlila se za něj.

Zámeček Lány

Nejvzdálenější stavbou Lednicko-valtického areálu je empírový zámeček Lány ukrytý v lužních lesích jihovýchodně od Břeclavi. Jednopatrová budova obdélníkového půdorysu byla postavena v letech 1810 – 1812, pravděpodobně podle plánů Josefa Hardmutha. Oblast, v níž stojí, byla před rokem 1989 veřejnosti uzavřena. Dnes je zámeček v soukromých rukou.

Další zajímavosti Břeclavi, příroda a cyklostezky:

Vodojem

Nepřehlédnutelnou stavbu břeclavského vodojemu lze spatřit při průjezdu centrem města po mostě přes řeku Dyji. Byla vybudována společně s vodojemem v letech 1926 – 1927 a její stavba si vyžádala investici téměř 10 milionů korun. Nádrž s obsahem 650 m³ spočívá na 7 mohutných sloupech ukotvených v desce silné téměř 2 metry. Pod kopulí se nachází rozhledna, která je ale veřejnosti přístupna pouze výjimečně, jelikož stavba stále slouží svému účelu.

Základní umělecká škola – malba na zdi

Jedním z pomyslných symbolů Břeclavi je i rozměrná malba se slováckými motivy na fasádě základní umělecké školy v centru Břeclavi. Ty navrhl akademický malíř Rudolf Gajdoš, do současnosti nejvýznamnější malíř regionu. První výjev představuje tanec „verbuňk“ (od r. 2006 zapsaný jako kulturní dědictví UNESCO) a druhý námět zachycuje svatbu na Podluží. Ředitelem školy byl ve 30. letech 20. století V. Ambors, který působil po roce 1915 v Londýně – dirigoval zde orchestr, který hrál jako první v přímém přenosu anglického rozhlasu BBC.

„Žlutá škola“

Renesanční školní budova pro německou obecnou a měšťanskou školu byla postavena v letech 1886 – 1896 italskými stavebníky. Po úbytku žáků byla ve dvacátých letech 20. století změněna na českou měšťanskou školu chlapeckou a dívčí. Jako jednotná základní škola opět funguje od roku 1953. V 60. letech proběhly generální opravy budovy. Dnes v této budově na ulici Dukelských hrdinů sídlí základní škola, která je sloučena se ZŠ Kupkova. V devadesátých letech 20. století byl přistaven objekt jídelny, školní družiny a dílen.

Socha T. G. Masaryka

Původní socha byla vztyčena za 1. republiky (roku 1932) a v jejím podstavci bylo uloženo pouzdro s historickými materiály (pohlednice, mince atd.) a s hlínou ze všech bojišť první světové války, kde padli naši legionáři. V roce 1938, kdy byla Břeclav připojena k Říši, došlo ke stržení sochy. Znovu postavena byla podle původního vzoru v roce 1947, avšak ne na dlouho – za komunismu byla opět zničena. Současný památník byl odhalen v roce 2000 při příležitosti 150. výročí narození TGM za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Stavby kolem břeclavského nádraží a parku:

Nádražní budova byla postavena v roce 1841 podle návrhu vídeňského architekta Antonína Jünglinga původně v pustině, daleko od tehdejšího centra, navíc obklopená bažinami. Kryté peróny a podchody pro cestující zde byly vybudovány v roce 1904. Současná podoba celého nádraží je výsledek kompletní rekonstrukce ukončené v roce 2009 (jedinečné původní pilíře byly bohužel odstraněny).
Kaple u nádraží je zasvěcena sv. Cyrilovi a Metoději. V roce 1856 ji nechal postavit princ Alois z Lichtenštejna podle projektu J. Heidricha jako poděkování za své uzdravení z vážné nemoci. Původně sloužila Německy mluvícím zaměstnancům železnice (Ferdinandovy severní dráhy). V 70. – 80. letech minulého století byla zevrubně opravena a ve 2. polovině 20. století (po vybombardování kostela na náměstí) byla využívána jako provizorium břeclavské farnosti.

Kaple sv. Rocha – Novogotická kaple byla postavena v roce 1892 k připomínce tehdejší epidemie cholery (takové stavby byly budovány buď před epidemií nebo z vděčnosti po jejím přečkání). Zasvěcena byla sv. Rochovi, ochránci před morem. Stojí v bezprostřední blízkosti parku naproti budovy gymnázia. Během vánočních trhů je v kapli k vidění výstava betlémů. Kaple je čtvercového půdorysu a ke stavbě bylo použito typické režné zdivo z místních knížecích keramických závodů.

Lodní doprava Břeclav

Lodě plují celoročně v horním úseku řeky Dyje, která zde nabízí vše ze svého úžasného repertoáru – od upraveného a regulovaného toku až po meandrující původní koryto se spoustou zákoutí. Při plavbě k Janovu hradu můžete spatřit zbytky původního lichtenštejnského mostu zničeného za 2. světové války, nechvalně proslulou činnost místních bobřích rodinek, ale také krásy lužního lesa a při troše štěstí i volavku, kormorána nebo nádherně zbarveného ledňáčka. Přeprava jízdních kol na lodi je zdarma.

Františkův rybník

Rybník se nachází nedaleko hranic České republiky a Rakouska. Je velmi dobře zarybněn trofejními kapry, amury a pravidelně doplňován většími kusy. Z dravců jsou zde vysazeni sumci (i albín), štiky a candáti. Chytá se pouze z louky na jednom břehu rybníka. Protější strana (cca 100 m) je zarostlá souvislým porostem rákosu. Platí zde speciální pravidla lovu.

Naučná stezka na Pohansko

Tato naučná stezka je součástí postupně budovaného muzea v přírodě na Pohansku u Břeclavi. Témata a stanoviště jednotlivých panelů na naučné stezce jsou volena tak, aby dokumentovala přírodní a historické zajímavosti tohoto pozoruhodného území. Třetina témat je věnována přírodě, třetina dějinám Velkomoravské říše a třetina moderním dějinám. Stezka má 15 zastavení, navazuje na naučnou stezku z Břeclavi k Janohradu, je bezbariérová a vede po asfaltové cestě. Její budování bylo finančně podpořeno Evropskou unií prostřednictvím fondu Phare a Jihomoravským krajem.

V této oblasti navíc brzy přibude další naučná stezka nazvaná „Doupné stromy na Pohansku“. Na trase se má objevit dalších 13 zastavení právě u tzv. doupných stromů, což jsou spíše torza nebo odumřelé stromy, které však mají pro komplex lužního lesa obrovský význam.

Obora Soutok a soutok řek Moravy a Dyje

Obora Soutok je největší oborou v celé České republice. Byla zřízena v roce 1971 a rozprostírá se mezi řekami Moravou a Dyjí, severně nad jejich soutokem. Nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi. Lesy se střídají s loukami se staletými solitérními duby. Jedná se o území zahrnuté do soustavy Natura 2000, které je přírodovědecky velmi bohaté, mj. také díky výskytu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Je zde chována jelení, dančí a černá zvěř, narazit zde můžete také na volně žijící čápy černé i bílé, ledňáčky, volavky a mnoho dalších zvířat. V oboře se nachází národní přírodní rezervace Cahnov-Soutok a Ranšpurk. Pozornému návštěvníkovi jistě neuniknou zbytky lesní úzkokolejné železnice, kterou se dříve sváželo dřevo na místní pilu.

Vyhledávanými cíli v oboře je lokalita Pohansko s lichtenštejnským loveckým zámečkem, dále zámeček Lány a v neposlední řadě samotný soutok Moravy a Dyje, nejjižnější bod České republiky, kde se navíc setkávají hranice tří států. Opodál stojí historický hraniční patník.

Cyklostezky ve městě a okolí

Romantická krajina Břeclavska je protkána cyklotrasami od severu k jihu a z východu na západ. Dálková cyklotrasa Moravská stezka, spojující sever a jih Moravy, směřuje přes Břeclav k rakouským hranicím, kde dále navazuje na první kilometry Česko-rakouské příhraniční trasy. Nejatraktivnější turistické cíle jsou vzájemně propojeny sítí místních cyklotras. Mezi nimi můžeme zmínit např. českou část velmi atraktivní Lichtenštějnské stezky, která spojuje jednotlivé salety vybudované rodem Lichtenštejnů a navazuje na projekt dolnorakouského regionu Weinviertel Dreiländereck. Samotné město křižuje vinařská stezka Podluží, která vede cyklisty dále malebnými moravskými vesnicemi a krajinou vinohradů. Pokud při svých toulkách Břeclavskem nemáte kolo, nezoufejte. Můžete si jej zapůjčit například v turistickém informačním centru, kde si lze vybrat také z několika druhů kvalitních map.

Akce pořádané Městem Břeclav:

Březen – městský ples

Květen – Otevírání Lichtenštejnských stezek

Červenec a srpen – Kulturní léto (přehlídka hudebních skupin)

Září – Břeclavské svatováclavské slavnosti

Prosinec – Vánoční trhy

Ostatní vybrané významné akce ve městě:

Březen – Fašank v Poštorné a ve Staré Břeclavi

Červenec – Letní hodky a Babské hody v Poštorné, Bojový den a bojová ukázka na Pohansku

Srpen – Letní hodky v Charvátské Nové Vsi, Slovácká regata

Září – Břeclavské svatováclavské slavnosti

Říjen – Podzimní hody v Charvátské Nové Vsi a Hody v Poštorné

Listopad – Tradiční hody ve Staré Břeclavi, Hudecké dny

Prosinec – Jarmak sv. Lucie, Vánoční trhy

Kontakt na Turistické informační centrum:

Turistické informační centrum Břeclav (Lichtenštejnský dům)

U Tržiště 8, 690 02  Břeclav

tel./fax: +420 519 326 900

mobil: +420 731 428 235, +420 731 428 250

e-mail: info@breclav.org, www.breclav.eu

Otevírací doba:

Květen – září

Pondělí – pátek:                     08.00 – 12.00 12.30 – 17.00

Sobota, neděle a svátky:        09.00 – 12.00 12.30 – 17.00

Říjen – duben

Pondělí – pátek                      08.00 – 12.00 12.30 – 16.00

Sobota – neděle                     10.00 – 12.00 12.30 – 16.00

Svátky                                    zavřeno

Poskytujeme tyto služby:

–          informace o památkách a zajímavostech ve městě a okolí

–          informace o akcích ve městě a okolí

–          informace o možnostech ubytování (vč. rezervace), stravování, sportovního vyžití

–          prodej map, brožur, knih, regionálních CD a DVD, suvenýrů a sběratelských předmětů

–          vyhledání dopravního spojení

–          kancelářské služby (kopírování, skenování, faxování, laminování, vázání dokumentů)

–          dobíjení čipových karet MHD

–          veřejný internet

–          půjčovna jízdních kol

Kontakt na Městský úřad Břeclav:

Městský úřad Břeclav

nám. T. G. Masaryka 3, 690 81  Břeclav

tel.: 519 311 111

e-mail: posta@breclav.org, www.breclav.eu